Poslední únorový víkend mužský A-tým odehrál poslední ligové utkání v této sezóně, přičemž prohra v prodloužení na hřišti Loun byla třetím neúspěchem v řadě. S touto nelichotivou bilancí Wolves zakončili letošní ročník, který byl jednak po dvouletém covidovém bezčasí opět plnohodnotně dlouhý a celý, jednak byl po snové půli skvěle rozjetý.

Ve článku shrnujícím první polovinu ročnáku byla kralupská mašina skvěle rozjetá a pevně se usadila mezi diviznímí týmy. Přesvědčila, že postup losem na úkor Lovosic nebyla žádná náhoda a kralupský florbal patří na celostátní mapu. Nový kalendářní rok jako by však přinesl úplně jiné rozložení ligových sil, ve kterém se vlkům obrousily drápy, zvlhl střelecký prach a zranění začala promlouvat do složení zápasové smečky.

Druhou polovinu sezóny začali Wolves na domácím hřišti proti soupeři z Ústí, jednomu ze dvou celků, který je dokázal v první polovině ročníku porazit. Soupeř se prezentoval důslednou a tvrdou hrou, kompaktně bránil a na výhru 6:4 založil zejména díky povedeným brejkům. Ukázalo se, že “hrát do plných” je pro naše muže těžký oříšek, se kterým si zkraje ledna neporadili. Skutečnost, že si na tomto oříšek vylámou zuby opakovaně však zatím zůstávala skryta.

Na první nezdar v r. 2022 se podařilo odpovědět dvěma famózními výhrami s rezervou Chomutova a lídry tabulky z Kadaně. Výsledky 7:6 a 5:4 vlivy do kádru, který počítal první ztráty, nové síly a ukázal, že myšlenky na play-up, tedy vyřazovací boje o vyšší soutěž, nejsou fikcí, ale blízkou realitou.

O tom, jak je tenká je hranice mezi realitou a snem se kralupští florbalisté přesvědčili během února, který lze po právu nazvat černým měsícem florbalu ve městě nad Vltavou. Dva po sobě jdoucí víkendy přinesly celkem čtyři utkání, ve kterých muži hráli vždy jak v sobotu, tak v neděli.

Nepovedený dvojzápas se Sokolovem, kdy domácí neuspěli jak na soupeřově, tak domácím hřišti sice jakž takž narovnala povinná výhra se sestupujícím Žatcem, ovšem důležitý zápas o přímé postupové místo do play-up Wolves nezvládli a prohráli s Rudnou poměrem 6:9.

Stále však existovala šance dostat se do play-up o Národní ligu, o kterou však zraněními ovlivněný kádr přišel během posledních dvou kol - nejdříve domácí prohráli s týmem Teplic a následné nepovedené soaré v Lounech odsoudilo náš elitní mužský tým mimo postupové příčky.

První sezónu mezi celostátní elitou tak po právu můžeme nazvat jako “sezónou na houpačce”. První polovina výborná, druhá o poznání horší. Wolves připomínali bájného Robina Hooda, když dokázali bohatým brát - rozuměj obrat o body týmy na špici tabulky a chudým dávat - rozuměj ztratit body s týmy, které nakonec skončily pod nimi či dokonce sestoupily. Pověstná kralupská tvrz, sportovní hala na Cukrovaru, ztratila svůj punc nedobytnosti a hostující nájezdníci z ní od ledna do února vozili body častěji, než bylo trenérům a jejich svěřencům příjemné. Někteří vlci marodili, což se podepsalo na šířce kádru, který byl schopen nastupovat do ligových utkání.

To vše jsou cenné zkušenosti, na kterých bude kralupský florbal stavět minimálně v příštím ročníku. Přestože druhá polovina sezóny skončila pro Kralupy s negativní bilancí utkání (tři výhry a šest proher), lze na ni pohlížet úspěšně. Ano, můžeme namítnout, že vzhledem k tomu, jak skvěle byla rozjetá, skončila nezdarem, je to však několik “ale”, která dovolí překlopit pohled na opačnou stranu.

Po dvou nekompletních ročnících se jednalo o plně dohranou sezónu, navíc v nejvyšší lize, kam kdy Kralupy postoupily. Už jen z toho důvodu je konečné 5. místo potvrzením dlouhodobě kvalitní práce všech trenérů a členů mužské složky. Družstvo ukázalo, že má na celostátní florbalové mapě co dělat a při stabilizaci výkonů dokonce může pomýšlet na postupové příčky! To je motivující příslib nejen pro stávající kádr, ale také pro mládežnické generace, které v oddíle dorůstají.

Ukázalo se, že rozšířené trenérského kádru mužského A-týmu přineslo své ovoce, pozitivem jsou také příchody některých hráčů, kteří ukázali, že do kralupské party zapadnou jak herně, tak lidsky a mohou být pro tým přínosem.

Přestože letos Áčko končí neobvykle brzy, již teď Wolves spřádají plány na následující sezónu. Delší pauzu využijí k odpočinku, regeneraci a doléčení zranění tak, aby se v polovině dubna opět všichni společně sešli a začali se připravovat na druhý ročník v Divizi.

Sportovní klišé říká, že druhá sezóna je nejtěžší. Dotyčný tým v ní musí potvrdit, že v dané soutěží není omylem a zaslouží si tam být. Už teď si můžete být jisti, že na tohle potvrzení Wolves budou 100% připraveni. Proč? Protože společně jsme nejsilnější! #wolvestogether