Ze začátku ročníku prožívali Vlci pořádné porodní bolesti. Prohra hned v úvodním kole, střelecké trápení v dalších duelech, vyřazení z poháru… V prvních týdnech sezony se dávala dohromady sestava, kádr i herní styl s jasným cílem: tentokrát uspět v play off! S touto mantrou vyrazil do další, už své třetí sezony na lavičce kralupských Wolves zkušený trenér Ondřej Kašpárek. Pohodlně se usadil, nažhavil telefon a trpělivě odpovídal na otázky klubové redakce pomocí svých nezaměnitelných hlasových zpráv. Po podzimu jeho tým drží bilanci deseti výher, jedné porážky po prodloužení a tří proher. Nyní se hlavní kouč ohlíží za čtrnácti zápasy, které jeho tým sehrál od září dosud. Jak viděl výkony kralupských Vlků? Na čem bude tým pracovat v nezvyklé prosincové pauze? Kdo byl pro něj největším překvapením podzimu? A jak mu role čerstvého tatínka změnila pohled na svět? O tom všem se Kašpi rozpovídal v dalším ze série rozhovorů.

Kašpi, začneme zostra. Jak hodnotíš působení Vlků během podzimu? 
„Já jsem obecně při hodnocení našeho herního projevu a zápasů víc kritičtější. Možná víc, než bych měl. Ale upřímně chci, abychom v každém zápase předváděli po celých šedesát minut koncentrovaný výkon a hráli nejlepší florbal, jaký zvládneme. Což se nám ne vždycky daří. Také jsme to odskákali několika zbytečnými porážkami, které vůbec nemusely přijít. Umístění v tabulce je asi docela příjemné, ale čeká nás ještě dlouhá základní část a to hlavní přijde v play off. A my jsme si loni názorně ukázali, že umístění v základní části vůbec nic neznamená. Některé naše zápasy, ať už v Litvínově, nebo ve Slaném, a některé třetiny zápasů, kdy jsme sice vyhráli, byly od nás bohužel úplně vypuštěné. Kvůli tomu si nemohu jen tak založit ruce do klína a být s podzimem spokojený. Máme před sebou ještě hodně práce, a to zejména po mentální a morální stránce. Hrát florbal umíme, důležité je chtít ho předvádět vždycky, všude a za všech okolností.“

Letos v realizačním týmu není Kuba Svoboda, a „zbyli“ jste si s Lukášem Buriánem jen dva, co říkáš na tuhle spolupráci? 
„S Burákem jsme si před sezonou a ještě na jejím začátku rozdělili kompetence a oblasti, za které je každý z nás zodpovědný. Té práce je logicky trochu víc na hlavu každého z nás, ale myslím si, že fungujeme dobře a rozumíme si. Máme podobný pohled na hru i na hráče v týmu. Shodujeme se, když děláme rozhodnutí na střídačce v průběhu zápasu. Jsem rád, že se Buri výrazně víc zapojil do komunikace směrem ke klukům, a děkuji mu za to, jak zvládá moje noční dlouhé debaty po hlasových zprávách.“

Tvůj tým letos střídá lepší výkony s horšími, čím si tyto „výpadky“ vysvětluješ?
„Popravdě se už docela dlouho snažím přijít na příčinu toho, proč se nám tyto výpadky dějí. Ze začátku základní části šlo o celé zápasy, nyní už jde ‚naštěstí‘ jen o jednotlivé třetiny. Nicméně i tak bych je chtěl kompletně minimalizovat. Je důležité, aby naši klíčoví hráči táhli tým i v momentech, kdy se nedaří. Na tuto notu s týmem i s jednotlivci komunikuji a snažím se jim jejich důležitost připomínat a dát jim do rukou zodpovědnost za výkon jejich formace i celého týmu.“

Kralupy byly vždy hodně ofenzivní tým, teď mají o parník nejlepší obranu ligy. Jak to? 
„Tady se hned na úvod sluší říct, že výbornou formu mají naši brankáři. A to jak Mára (Hammami), tak David (Kozel). Myslím si, že kdyby nebyli v takové fazoně, tak to s tím nízkým počtem inkasovaných branek není tak veselé. Zejména v úvodech některých zápasů nás skvěle drželi a pochytali šance soupeře. Tím nám dali prostor, abychom vstřelili první góly v zápasech a dostali jsme se na koně. Zároveň si myslím, že se nám daří i v oslabení a dá se to také připisovat tomu, že jsou hráči letos více zvyklí na herní styl, který jsme začali praktikovat v minulé sezoně.“

Jedním z dlouhodobých plánů vedení klubu je zapracovávat do hry A-týmu odchovance. Daří se to? 
„Natrvalo se v každé sezoně podaří uchytit v základní sestavě většinou jeden náš odchovanec. Loni to byl Pepa Brtník, letos to je Miky Hollý. K těmto hráčům se občas podaří v některých zápasech zapojit další mladé hráče, jako jsou bratři Karvánkovi, Dan Roškot či Vojta Novák. Myslím si, že ale stále potřebují nabrat více zkušeností s dospělým florbalem – hlavně s hrou tělem, která je v mužské kategorii mnohem intenzivnější. Proto u některých spíš volíme cestu skrz tým U23, kde se mohou „obouchat“. Příští rok by se i tito hráči mohli více prosadit do mužského týmu, ale musí nám ukázat, že se o své místo v mužstvu chtějí rvát – zadarmo to nepůjde. Navíc se v tréninku dobře jeví i dorostenec Max Amazouz, který má do příští sezony velký potenciál přidat se ke klukům, kteří už sbírají starty za A-tým, ale musí vytrvat v poctivé práci.“

Na čem budeš s týmem pracovat během prosincové pauzy? 
„Ta pauza je až nezvykle dlouhá. Jednou z hlavních náplní bude určitě nabírání kondice, kterou potřebujeme po úvodu základní části doplnit, aby nám vydržela do náročného závěru sezony. Zároveň přidáme další herní věci do našeho playbooku, abychom zvládli klíčové zápasy, které nás čekají už na začátku roku.“

Velkým tématem na jaře, kdy jsme spolu naposledy mluvili, byla letní příprava a fyzická kondice týmu. Povedlo se letos mužstvo připravit do sezony lépe? 
„Jednoznačně se to povedlo a vděčíme za to skvělé práci Filipa Janoucha. Ten do role kondičáka vletěl rovnýma nohama a zajistil si vše potřebné. Hráčům připravil velmi pestrý a požadavkům florbalu odpovídající kondiční plán. Z větší části to byla společná týmová příprava, ale také individuální bloky. Jsem spokojený i s tím, jak kluci k té individuální části přistoupili. Proto jsem velmi rád, že se nám povedlo se s Fífou domluvit na dalším pokračování kondiční přípravy i během prosince. Pro kluky to bude možná zajímavé ozvláštnění toho měsíce, kdy nás čekají ‚pouze‘ tréninky bez těch vrcholů v podobě zápasů.

Kralupáci mají po podzimu 31 bodů, drží místo v play off. Jsi spokojený? 
„Upřímně řečeno, já na tabulku cíleně nikdy nekoukám. Ona se ke mně sama zhruba jednou za měsíc dostane, jako například teď touto otázkou. (usmívá se) Nekoukám na ni z toho důvodu, že každý následující zápas chci vyhrát za tři body. Je mi jedno, jestli jsme první nebo poslední, a jestli je soupeř první nebo poslední. Prostě chci vždycky za každou cenu vyhrát. Jak už jsem říkal v úvodu, myslím si, že i přes tento bodový zisk jsme dost bodů lacině ztratili, a tak vím, že druhá polovina základní části musí být z tohoto pohledu mnohem lepší, abych mohl být aspoň trochu spokojený. Ale jak už jsem říkal na začátku, sezona se bude rozhodovat jinde. Pořád platí, že chceme do play off a chceme na to být náležitě připraveni.“

Průběžně se v mužstvu rýsují noví lídři. Když jsme spolu mluvili na jaře vyjmenoval jsi tyto hráče: Hammami, D. Kozel, A. Kozel, Hájek, Manek, Michálek. Platí to pořád, případně přidal se někdo? 
„Tito hráči, pokud jsou zdraví a mohou být na zápasech, jsou určitě naši největší lídři. To platí nadále. O gólmanech jsem už mluvil a jsem rád, že nás drží nejen svými výkony, ale i trefnými proslovy v kabině, když už je to vážně potřeba. Určitě bych k výše zmíněným přidal ještě Adama Carvana, který má velké zkušenosti a velké individuální dovednosti a dokáže celý tým strhnout svou hrou. Nerad bych opomenul ještě stále věkem juniora Pepu Brtníka, který je neskutečně cílevědomý, pracovitý, umí přijmout zpětnou vazbu a hrozně mu na hře i týmu záleží. V sezoně se k nám připojil také velezkušený Štěpán Kostrhún, který hrál tři roky za top tým německé ligy. A na jeho hru směrem dopředu se krásně dívá… Když bude Štěpánovi sloužit zdraví a trochu přidá na kondici, tak se může stát jedním z největších tahounů týmu.“

Kdo z hráčů byl pro tebe, co se výkonnosti, výkonů, přístupu týče, nejpříjemnějším překvapením podzimu? 
„Asi musím zmínit několik hráčů. Budu se znovu opakovat, ale oba gólmani. Hammi chytil svoji šanci za pačesy a v průběhu základní části se skoro stavěl na hlavu, aby nám pomohl v zápasech, a několik nám jich vyhrál. David je zase klidná síla a vždy, když dostane šanci, tak se odvděčí kvalitním výkonem. Určitě chci také vyzdvihnout přístup Pepy Brtníka, který udělal obrovský posun od doby, co se k nám připojil. Velký progres udělal obránce David Karpíšek, nebo kluci z Vysočiny Luboš Brzoň a Martin Pavelka. U lídrů týmu, které jsem zmínil výše, máme vysoká očekávání. U hráčů, které jmenuji v této odpovědi, si cením toho, jak poctivě pracují a jak velký posun udělali oproti minulé sezoně.“

Jak jste spokojeni s novou spoluprací s pražskými Black Angels?
„Musím poděkovat Black Angels, Tomáši Večeřovi a trenérovi Bleků Michalu Kubertovi za to, že s námi rozjeli tuto spolupráci a za jejich skvělý a velmi korektní přístup. S Michalem spolu konzultujeme jednotlivé hráče a vzájemně si dáváme zpětnou vazbu. Spolupráce na střídavé starty je občas lehce komplikovanější, protože nemůžeme dlouhodobě počítat se všemi hráči, kterých se týká. Ale i tak pravidelně dostáváme dva až tři hráče k dispozici. Někdy se podaří, že jich nastoupí pět. V tu chvíli jsou to pro trenéra příjemnější starosti, protože má z čeho vybírat. My se s Burim snažíme postavit do prvních lajn primárně naše kmenové hráče, ale to také ne vždy kvůli zranění vyjde. Kluci z Bleků pak tyto posty velmi kvalitně doplňují. Myslím si, že na všech hráčích, které máme k dispozici z Bleků, je vidět velká chuť za nás hrát a berou možnost zisku větší herní praxe hodně pozitivně. Doufám, že se jim u nás líbí a postupně se víc a víc zapracovávají do našeho týmu a kluci je dobře přijali jako vítanou pomoc.“

Tvůj tým ale během sezony taky drtila velká marodka. Plánujete ve spolupráci s místopředsedou Janouchem nějaké doplnění kádru?
„Marodka je opravdu zejména teď ke konci listopadu příšerná. (Mezi zraněné patří například A. Kozel, Michálek, Hájek, Špinka či Carvan, pozn. red.) Měli jsme tři zápasy po sobě, ve kterých se nám zranilo celkem pět hráčů, to jsem asi nezažil… Někteří na delší, někteří na kratší dobu. U všech si moc přeju, aby hlavně byli plně fit co nejdříve. S Fífou průběžně od začátku základní části mapujeme okolí a terén. Zde musím pochválit jeho nasazení. Troufám si říct, že ještě do konce přestupového období můžeme jednoho rozdílového hráče přivést. Pokud se to však nepovede, tak věřím, že tým na splnění našich cílů máme kvalitní a až se kluci uzdraví, tak budeme mít velkou sílu.“

Příští víkend vyráží A-tým na teambuilding do Josefova Dolu. Na co se tam zaměříte a co bude cílem tohoto víkendu? 
„Hlavním cílem tohoto víkendu bude stmelení party, utužení týmového ducha, komunikace a vzájemná podpora v týmu. Je to pro nás všechny fajn příležitost si trochu odpočinout od florbalu a lépe se v rámci týmu poznat, na což často během nabitého kalendáře není moc čas. Já se těším, až kluky oberu v pokeru.“ (usmívá se)

Jak se těšíš na specifickou měsíční pauzu, nově ti přibyly i otcovské povinnosti (gratulace!), takže hádám, že volné víkendy během prosince se hodí že?  
„Na prosinec se těším z několika důvodů. Jednak že se nám uzdraví všichni marodi a také že nám zase pomohou kondiční tréninky. Ty naboří možná trochu stereotypní čas halových tréninků bez zápasů. Jak už bylo řečeno, tak volný čas využiju, jak jen to půjde, právě pro chvíle s mým prvorozeným synem, který přišel na svět na začátku listopadu. Upřímně řečeno už jsem v to ani nedoufal a malý Oceán mi dal do života úplně jiný, nový a nádherný rozměr. A poupravil mi žebříček životních hodnot… Čekají mě svátky plné radosti, které také přeji všem čtenářům a našim fanouškům. Těm děkuji za podporu jak na domácích, tak na venkovních zápasech během celého roku. A přeji vám všem vše dobré do toho s číslovkou 2026. Nazdárek Kašpárek!“